Správné provedení převodu lékařské praxe je klíčovým předpokladem navázat na dosavadní smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami. Pokud proces převodu není správně nastaven, hrozí komplikace ve vztahu se zdravotními pojišťovnami, v krajním případě až ztráta převáděných smluv, což může výrazně snížit hodnotu praxe. Přečtěte si komentář Ondřeje Grygara a Františka Šimka.
DRUHY PŘEVODU
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“), rozlišuje dva režimy uzavírání smluv se zdravotními pojišťovnami při změně poskytovatele zdravotních služeb: (i) převod s konáním výběrového řízení[1]; a (ii) převod bez konání výběrového řízení[2].
Důležité je upozornit, že v případě konání výběrového řízení nevzniká nabývajícímu lékaři zákonný nárok na uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami, neboť uzavření smluvního vztahu je ponecháno na jejich uvážení.[3]
Klíčovým ukazatelem pro volbu vhodného způsobu převodu lékařské praxe může být PURO[4], neboť tento ukazatel slouží k nastavení úhrad pro hodnocené období.
Pokud měl převodce nižší výkon nebo poskytoval zdravotní služby v úzkém rozsahu, může být PURO nastaveno na nízké úrovni. Nabyvatel tak může po převodu lékařské praxe čelit podhodnoceným limitům, a to i v situaci, kdy plánuje investovat do modernizace praxe.
Za těchto okolností může být pro nabyvatele výhodnější realizovat převod s konáním výběrového řízení, v jehož rámci může dojít k novému nastavení hodnoty PURO, přestože tento postup s sebou nese nejistotu ohledně uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami. V tomto ohledu je však vždy nezbytné individuálně posoudit konkrétní okolnosti případu, zejména druh poskytované zdravotní péče (specializaci) a geografickou lokalitu. Tyto faktory mohou zásadním způsobem ovlivnit jak pravděpodobnost úspěchu ve výběrovém řízení, tak následnou smluvní politiku zdravotních pojišťoven.
Z uvedených důvodů je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost jak volbě vhodné varianty převodu, tak přípravě smluvní dokumentace.
VARIANTY PŘEVODU
K tomu, aby nebylo nutné výběrové řízení konat, je potřeba, aby převodem lékařské praxe došlo k převodu všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb z poskytovatele na nabyvatele (dále jen „Převod lékařské praxe jako celku“).[5]
V praxi se nejčastěji setkáme s Převodem lékařské praxe jako celku prostřednictvím převodu obchodního závodu (dále jen „Závod“), zejména pokud dochází k převodu mezi fyzickými osobami, či je nabyvatelem obchodní korporace.
Vedle toho lze lékařskou praxi převést převodem podílu v obchodní korporaci, je-li praxe provozována právnickou osobou.
Další variantou je vložení lékařské praxe do obchodní korporace, a to formou nepeněžitého vkladu do základního kapitálu nebo příplatku mimo základní kapitál. Tento postup se uplatní zejména v situacích, kdy se lékař vykonávající svou činnost jako fyzická osoba rozhodne ji vykonávat prostřednictvím obchodní korporace.
PŘEVOD MEZI FYZICKÝMI OSOBAMI
Podmínka Převodu lékařské praxe jako celku může být splněna např. uzavřením smlouvy o koupi závodu, popř. jeho části, pokud je podnikatelská činnost provozována v rámci více samostatných pracovišť či oborů, z nichž budou na kupujícího převedena pouze některá.[6]
Při přípravě smlouvy o koupi závodu je však nutné postupovat obezřetně, neboť ve sporných případech mohou zdravotní pojišťovny trvat na konání výběrového řízení, čímž může být účel převodu ohrožen.
Vedle požadavku na Převod lékařské praxe jako celku je třeba splnit další podmínky, a to: (i) převodce musí požádat příslušný úřad o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb či registrace nestátního zdravotnického zařízení; a (ii) nabyvatel musí v návaznosti na rozhodnutí o odnětí oprávnění původního poskytovatele obdržet oprávnění k poskytování zdravotních služeb, ve kterém bude uvedeno stejné místo provozování jako u převodce. Platí přitom, že pokud nabyvatel hodlá provozovat praxi již den po odejmutí oprávnění nebo jeho změně dosavadnímu poskytovateli, musí tuto skutečnost uvést ve své žádosti, kterou musí podat nejpozději v den podání žádosti o odejmutí oprávnění nebo jeho změnu dosavadním poskytovatelem.[7]
Zároveň lze využít i postupu dle zákona o veřejném zdravotním pojištění v případě úmrtí poskytovatele zdravotní péče. Zemře-li poskytovatel, může na základě jeho oprávnění k poskytování zdravotních služeb pokračovat v poskytování zdravotních služeb jiná fyzická osoba, jestliže je oprávněna užívat lékařskou praxi zemřelého poskytovatele. Při splnění podmínek uvedených v § 16 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění tak tato fyzická osoba do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele písemně oznámí příslušnému správnímu orgánu a zdravotním pojišťovnám, se kterými měl zemřelý poskytovatel ke dni úmrtí uzavřeny smlouvy, úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb, aby mohla nabýt práva a povinnosti poskytovatele.[8]
V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Fyzická osoba je povinna písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu datum, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb, a to nejpozději do 10 dnů od tohoto data, musí zde také doložit prohlášení o splnění podmínek uvedená v § 27 odst. 3 zákona o zdravotních službách.[9] V případě splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, vydá příslušný správní orgán na základě oznámení oznamovateli osvědčení o splnění těchto podmínek, který pak zašle zdravotním pojišťovnám a dalším oprávněným subjektům.[10]
V den úmrtí původního poskytovatele zaniká právo pokračovat v poskytování zdravotních služeb; poté může fyzická osoba poskytovat zdravotní služby pouze na základě vlastního oprávnění a to podle procesu uvedeného výše.[11]
Samotné splnění těchto podmínek však ani v jednom z těchto případů nevede k automatickému převodu smluv se zdravotními pojišťovnami. Nabyvatel musí pojišťovně do 30 dnů ode dne udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nebo do 30 dnů ode dne udělení osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli doručit žádost o uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb ve stejném rozsahu, v jakém byla uzavřena s původním poskytovatelem.[12]
Na základě doručení této žádosti vzniká zdravotní pojišťovně kontraktační povinnost uzavřít s nabyvatelem smlouvu do 180 dnů ode dne jejího doručení. Do doby uzavření smlouvy má nabyvatel právo na úhradu poskytnutých hrazených služeb v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy uzavřené mezi převodcem a zdravotní pojišťovnou, nejdéle však po dobu 210 dnů ode dne převodu majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb.[13]
Článek byl publikován na webu Česká-justice.cz
Autoři:
Ondřej Grygar, advokát v Portos, advokátní kancelář s.r.o a senior konzultant CCS Premium Trust a.s.
František Šimek, advokát v Portos, advokátní kancelář s.r.o. a senior konzultant CCS Premium Trust a.s.
