Nerozvádějí se jen manželé, ale často také firmy. V korporátech jde o moc, vliv a peníze, při těchto „rozvodech“ se proto sahá po nejtvrdších právních a psychologických nástrojích. Jakub Hollmann – advokát a společník AK Portos, přirovnává korporátní spory k šachovým partiím. Jednotlivé tahy totiž ovlivní životy lidí, osudy firem i reputaci byznysových hráčů.
Často čteme rozhovory s úspěšnými podnikateli, kteří vybudovali osobní impéria i méně inspirativní články o tom, když se podnikání někdy zhroutí. Mnohdy k tomu dochází kvůli vnitřním neshodám ve firmách. Jaké chyby byznysmani nejčastěji dělají?
Nejčastěji dochází k nedostatečnému vymezení kompetencí a rozhodovacích práv mezi společníky, partnery či starou a novou generací v managementu. Aby firma dobře fungovala, musí mít jednotnou strategii a být jednotně řízená. Když není jasné, kdo tu strategii utváří, nastávají filosofické spory o jejím směřování. Právě tak vznikají spory.
Lze jim předcházet například jasnými ukotvením kompetencí v zakládajících listinách společnosti? Kodifikovat body, ke kterým se lze v případě sporu vrátit?
Jak dobře vím, ze své praxe v Portosu, česká legislativa není ve věci společných ujednání mezi vlastníky či akcionáři příliš pokroková. Společenská smlouva firem je veřejně dostupný dokument. Zakladatelé proto pečlivě zvažují, co do stanov společnosti zapsat a následně zveřejnit. Nicméně náš právní systém zná pojem dohoda mezi akcionáři či společníky a do ní se samozřejmě vzájemné vztahy i směřování společnosti dá zakotvit.
Více na idnes.cz
