Při výběru země pro správu majetku začínáme daňovou analýzou

Češi pro správu svého majetku stále chodí do zahraničí. Některé státy se na tuto činnost specializují, uzavírají k tomu i mezinárodní smlouvy.

Češi pro správu svého majetku stále chodí do zahraničí. Některé státy se na tuto činnost specializují, uzavírají k tomu i mezinárodní smlouvy.Svěřenské fondy v letošním roce „slaví“ deset let od svého uvedení do českého právního řádu. Vedle tradičnějších nadačních fondů patří mezi nejoblíbenější možnosti správy majetku. I tak řada českých podnikatelů tento servis vyhledává v zahraničí. Populární jsou pro to například Lichtenštejnsko, Spojené arabské emiráty, ale i Jersey. Důvodem jejich volby může být i historická prověřenost. „Klienti často chtějí vložit své celoživotní dílo do entity založené ve státě, který má dlouholetou tradici správy majetku. Vědí, že sto let judikatury, která je k dispozici v jiných státech, nabízí větší stabilitu než deset let praxe u nás,“ vysvětluje Markéta Flanderková, partnerka v advokátní kanceláři Portos a odbornice na problematiku majetkových struktur ve společnosti CCS Premium Trust. České fondové řešení má ovšem podle ní rovněž své přednosti. „Umožňuje oproti zahraničním alternativám větší flexibilitu uspořádání,“ doplňuje advokátka.

Je mezi Čechy velký zájem o zahraniční správu majetku?

Podle naší zkušenosti tuto možnost poptává zhruba 30 procent klientů. V průměru se ta čísla drží na zhruba stejné hodnotě. Zvýšený zájem jsme určitě zaznamenali v souvislosti s válkou na Ukrajině. V době jejího zahájení poptávka výrazně stoupla, ale v posledních měsících se opět vrátila k průměru.

Jaké další důvody k této volbě mohou podnikatele vést?

Většinou je to spojeno s aktivitou v zahraničí, ať již podnikatelskou, či soukromou. To znamená, že je jejich podnikání zaměřeno na zahraniční trhy, případně mají v cizině nemovitosti a po nějakou dobu se tam zdržují. Rovněž může dojít k tomu, že jejich potomci bydlí ve světě a hledá se vhodná alternativa, aby nutně nemuseli cestovat do Česka. Dalším důvodem je, že klienti často hledají i stabilitu a chtějí vložit své celoživotní dílo do entity založené ve státě, který má dlouholetou tradici správy majetku.

Jaké jsou praktické důvody jít za touto službou do ciziny?

Vždy je vhodné volit stát, jehož hlavní náplní je správa majetku, a to z toho důvodu, že je pro ně extrémně důležitá stabilita, a to nejen právní či daňová, ale i z hlediska zaměření zahraniční politiky. Takové státy často uzavírají mezinárodní smlouvy vhodné pro správu majetku, například ty zakotvující zákaz dvojího zdanění. Jde o to, aby politika příslušného vybraného státu garantovala zájem chránit spravovaný majetek.

Směrují svou poptávku jen do zemí, jež bychom mohli označit za ekonomicky tradiční, nebo volí i jiné, atraktivní svou právní úpravou?

V Česku i v Evropě je stále nejpreferovanější Lichtenštejnsko, jelikož z hlediska správy majetku se hledá spíš jistota. Lidé nevolí destinaci, kde byly ony entity právě zavedeny, takže se úplně neví, jak budou fungovat, rozhodovací praxe je neznámá a ani není jasné, jak se ten stát bude chovat v dlouhodobém měřítku, například z hlediska zdanění. V tradiční jurisdikci se můžete spolehnout na to, že se podmínky příliš nemění.

V Česku i v Evropě je stále nejpreferovanější Lichtenštejnsko, jelikož z hlediska správy majetku klient hledá spíš jistotu. Někdy jde ale tam, kde má nějaké aktivity.

Registrujete zájem i o na první pohled exotičtější varianty? Mluví se o rostoucí popularitě trustů založených v Jersey či nadací vzniklých ve Spojených arabských emirátech.

Zrovna tyto dva jmenované státy jsou sice z pohledu českých občanů možná trochu exotické, avšak pro zahraniční klienty to jsou destinace poměrně běžné. Jersey je voleno klienty, kteří se nějakým způsobem orientují zejména na Spojené státy a Velkou Británii. Jersey je na­pojeno na angloamerický systém common law a na britskou korunu, je tam parlamentní systém a zároveň je to země, která se specializuje na správu majetku. Správa ve Spojených arabských emirátech souvisí zejména s investicemi, především do nemovitostí. Zajímavé jsou pro klienty se zaměřením na asijský trh. Často jsou mezi nimi sportovci a různé další mediálně známé osoby. Dalšími volenými destinacemi jsou například Lucembursko, Malta, Hongkong či Singapur, u českých klientů ale už nejsou příliš časté.

Existují i nějaké nevýhody či nebezpečí spojené se zahraniční správou majetku?

Určitě je třeba řešit daňové otázky. Máte několik jurisdikcí, které vám do toho vstupují, a proto je zcela klíčové mít nejprve zhodnocenou pozici klienta i obmyšleného právě z hlediska daní. Klientovi nelze předem říct, že se půjde jednou či druhou variantou. Vždy nejprve začínáme daňovou analýzou, abychom byli schopni doporučit optimální řešení.

Dá se obecně říci, pro kterého klienta je vhodná varianta domácí správy a pro kterého naopak varianta zahraniční?

Zohledňujeme charakter podnikání, to znamená, kde jsou zakládány společnosti z hlediska klientova byznysu klíčové. Důležité je i to, ve kterých státech klient vlastní nemovitosti a ve které zemi je daňovým rezidentem. Totéž se zkoumá u potomků a dalších obmyšlených. To všechno vyhodnocujeme jako celek spolu s tím, jaký je záměr klienta do budoucna.

Jak velkou novinkou bylo zakotvení svěřenských fondů v Česku novým občanským zákoníkem?

Na začátku to sice byl v českém prostředí nový institut, ale zkušenosti jsme čerpali od zahraničních kolegů dávno předtím, než byl přijat nový občanský zákoník. Klienti, kteří neměli možnost založit entitu pro správu majetku doma, totiž již dříve hledali alter­nativy v zahraničí. V době, kdy byl institut svěřenských fondů zaveden, jsme díky tomu již věděli, na co si dát pozor, co je třeba pečlivě nastavit a na co klienta upozorňovat. Byla a nadále je to pro nás velká konkurenční výhoda.

Jaké jsou zkušenosti se svěřenskými fondy po deseti letech užívání?

Roste jejich popularita? Čísla hovoří za vše. Blížíme se pomalu k hranici šesti tisíc svěřenských fondů, což potvrzuje, že zájem o ně stále stoupá. Odborné diskuse probíhaly a nadále probíhají. Vždy se najdou otázky, které je třeba vyjasnit. Deset let užívání je poměrně krátká doba i kvůli tomu, že nějakou dobu trvá, než se rozhodnutí ve sporech dostanou až k nejvyšším soudním instancím. Je to jeden z důvodů, proč klienti volí zahraniční alternativy. Vědí, že sto let rozhodovací praxe, která je k dispozici v jiných státech, nabízí větší stabilitu než deset let praxe u nás.

Klienti mají zájem o stabilitu. Chtějí své celoživotní dílo vložit do entity založené ve státě, který má dlouholetou tradici správy majetku. Deset let české praxe je krátká doba.

Vyzdvihla byste nějaký klad zdejší úpravy, něco, co jí dává konkurenční výhodu?

České fondové řešení umožňuje oproti zahraničním alternativám větší flexibilitu uspořádání.

Jsou namístě požadavky na vyšší profesionalizaci svěřenských správců?

Je to jedna z věcí, které bychom na legislativní úrovni rádi změnili. S tím souvisí i připuštění možnosti, aby svěřenským správcem byla i právnická osoba. V současnosti jím může být pouze fyzická osoba, což samozřejmě znamená, že v případě nějaké nešťastné události je třeba najít nového. Kdyby správcem byla právnická osoba, lépe bychom drželi kontinuitu v rámci správy majetku, což je v zahraničí běžné. S tím souvisí i otázka profesionalizace. Pokud budete mít právnickou osobu s licencí na poskytování služeb souvisejících se spravováním majetku v rámci trustů či nadačních fondů, povede to k větší důvěryhodnosti, stabilitě a odbornosti.

Měla by licence být povinná pro všechny správce?

V Lichtenštejnsku to tak mají, tam musí být správcem vždy trust, který má licenci. Nechtěla bych ale u nás za­vírat cestu rodinným svěřenským fondům menší ve­li­kosti. Ty by podle mě profesionální správu nadále mít nemusely. Měla by zůstat možnost volby. Aby si třeba klient mohl říct, že na začátku chce, aby tu funkci zastával rodinný právník nebo ekonomický poradce, a v případě, že zemře nebo ji z jiného důvodu nebude moci vykonávat, převezme ji profe­sionální správce s licencí nebo i určená právnická osoba, která má licenci a která se na správu majetku dlouhodobě specializuje.

Mělo by Česko uvažovat i o dalších legislativních změnách, aby bylo z hlediska správy majetku atraktivní?

Vhodné by bylo i užší vymezení skutečného majitele. Z hlediska českého práva je skutečným majitelem zakladatel, obmyšlený i správce, v zásadě všichni, kdo se účastní svěřenského fondu, což rozhodně neodpovídá tomu, kdo je fakticky skutečným majitelem. I to je jeden z důvodů, proč se volí zahraniční alternativy, jelikož v zahraničí to takto široce vymezeno není.

Jaký význam má zapisování zahraničního svěřenského fondu do české evidence vedené ministerstvem spra­vedlnosti, do níž se české fondy povinně zapisují od roku 2018?

Zapsaných zahraničních svěřenských fondů není mnoho, řádově do stovky. Jedná se o fondy, které jsou založeny podle jiného právního řádu. Z důvodů, že jsou spravovány z České republiky, nebo se v ní na­chází převážná část spravovaného majetku, či má být jejich účel splněn na jejím území, má tyto fondy smysl zavádět do tuzemské evidence svěřenských fondů. Motivací je hlavně transparentnost. Podíváte se do evidence, najdete fond a zjistíte veškeré skutečnosti, které zakladatel povolil zveřejnit. Díky tomu nemusíte informace komplikovaně vyhledávat přes zahraniční databáze a rejstříky.

Markéta Flanderková

Partnerka a odborná konzultantka pro oblast správy majetku v advokátní kanceláři Portos a senior konzultantka ve společnosti CCS Premium Trust. Ve své praxi se zabývá zejména majetkovými strukturami, korporátní a restrukturalizační agendou a problematikou trestní odpovědnosti právnických osob. Otázkám souvisejícím se správou majetku se věnuje i v odborné publikační činnosti.

Článek vyšel na portálu ekonom.cz (18. 7. 2024)