Z 22 pokusů první úspěch. Soud hlásí dotažené restrukturalizační řízení. V čem se mohou poučit další firmy?

31 \ 08 \ 2026

Po ostravské huti Liberty nebo TV Barrandov a jejich neúspěšných pokusech o preventivní restrukturalizaci má Česko první případ úspěšně dokončeného restrukturalizačního řízení, do kterého byl zapojený soud. Co rozhodlo o tom, že řízení dopadlo ve prospěch zadlužené firmy i jejích věřitelů a na co by se měly připravit společnosti, které o využití tohoto relativně nového právního nástroje uvažují?

V porovnání s vyhlášením úpadku a vstupem do insolvenčního řízení umožňuje preventivní restrukturalizace podnikatelům zbavit se svých dluhů včas, jednodušším způsobem a také bez negativní veřejné publicity.

Nástroj u nás funguje už čtvrtým rokem a podle dat ministerstva spravedlnosti musely dosud krajské soudy řešit celkem 25 restrukturalizačních řízení. Pouze jedno dospělo do zdárného konce splněním restrukturalizačního plánu, další tři řízení ještě probíhají.

Na prvním úspěšně dokončeném restrukturalizačním řízení se podílela advokátní kancelář Resolv spolu s týmem Petra Smutného ze společnosti PwC, který měl na starosti ekonomické poradenství. „Může to sloužit jako příklad toho, že tento institut lze využít k účelu, pro který byl vytvořený – k nalezení konsenzuálního řešení a k předejití insolvenčnímu řízení,“ míní advokát a partner kanceláře Resolv Petr Sprinz. „O výsledku rozhodl profesionální přístup všech zúčastněných. Bez konstruktivního postoje věřitelů a bez snahy managementu řešit finanční potíže včas by se projekt nezdařil,“ dodává.

Preventivní restrukturalizace společnosti, jejíž jméno nakonec zůstává kvůli příslibu anonymity skryto, trvala i včetně splnění restrukturalizačního plánu devět měsíců. „To je podstatně kratší doba než u středně složité reorganizace,“ tvrdí Sprinz. O úspěchu podle něj rozhodla mimo jiné včasná jednání s klíčovými věřiteli.

Jednou z hlavních výhod preventivní restrukturalizace je už zmíněná anonymita celého procesu, což by mělo podniky motivovat k tomu, aby své finanční problémy začaly řešit včas. „Neveřejný charakter významné části preventivních restrukturalizací není nedostatkem systému, ale záměrným prvkem právní úpravy. Preventivní restrukturalizace je koncipovaná tak, aby podnikatel mohl včas řešit své finanční obtíže především jednáním s dotčenými věřiteli a bez zbytečné publicity. Díky tomu lze omezit negativní dopady na obchodní vztahy, zachovat důvěru obchodních partnerů a vytvořit lepší podmínky pro úspěšné překonání finančních potíží,“ říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Markéta Poslušná.

Značná část restrukturalizací může v Česku probíhat bez účasti soudu, o těchto případech tak stát nemá žádné informace. „Do soudní evidence se zpravidla promítají zejména případy, ve kterých je potřeba využít některý z nástrojů soudní ochrany nebo jiné formy soudního zásahu předvídané zákonem,“ doplňuje Poslušná.

Jeden případ zdárně dotažené restrukturalizace bez účasti soudu absolvovala advokátní kancelář Portos. Podle vedoucího advokáta Portos Petra Matějky je pro úspěch klíčová kvalitní příprava restrukturalizačního plánu, shoda s hlavními věřiteli, ale také fakt, aby firma s řešením dluhů neotálela.

„V praxi ale podniky často přicházejí až ve chvíli, kdy jsou jejich možnosti výrazně omezené. Management se mnohdy snaží problémy řešit interně nebo očekává zlepšení situace, čímž se dostupný prostor pro restrukturalizaci postupně zmenšuje. Proces restrukturalizace je navíc poměrně složitý po formální stránce a jeho provedení, i když je materiální shoda na opatřeních, zabere určitý čas,“ uvádí Matějka.

Co by si podle něj společnost měla před vstupem do procesu ujasnit? Podle Matějky je nejdůležitější vyhodnocení, zda má firma skutečně reálnou šanci své finanční obtíže překonat. „Společnost by měla mít připravenou kvalitní analýzu příčin svých problémů, realistický podnikatelský plán, finanční projekce a jasnou představu o restrukturalizačních opatřeních. Současně je vhodné identifikovat klíčové věřitele a předem posoudit jejich ochotu podpořit navrhované řešení,“ vysvětluje advokát.

Podle dat ministerstva spravedlnosti letos k soudům zatím „doputovala“ pouze dvě nová řízení týkající se preventivní restrukturalizace. Rekordní je tak loňský rok, kdy u krajských soudů bylo zahájeno celkem 14 řízení. „Povědomí o preventivní restrukturalizaci postupně roste, byť stále nejde o institut, který by byl mezi podnikateli široce známý. Když se dnes zeptáte podnikatelů, většinou ani netuší, že něco jako preventivní restrukturalizace existuje. V posledních měsících ale sledujeme rostoucí zájem, zejména u středních a větších společností,“ říká Matějka z advokátní kanceláře Portos.

Článek byl publikován na webu hn.cz