Ekologické zákony přichází pozdě. Platíme víc a zbytečně, říká advokát Kučera

Firmy se musí rychle přizpůsobovat novým ekologickým pravidlům. Jenže legislativa často přichází pozdě, je složitá a její výklad nejasný. „Zákony se mění rychle, prováděcí předpisy bývají zpožděné a podniky tak často tápou,“ říká Milan Kučera, partner advokátní kanceláře Portos. Podle něj právní nejistota prodražuje investice, komplikuje plánování a může odrazovat investory.

Co dnes firmám nejvíc komplikuje přizpůsobení se novým ekologickým pravidlům?

Evropská unie stále aktualizuje ekologické předpisy, v důsledku čehož vznikají nové povinnosti pro jejich adresáty, včetně podniků. Není výjimkou, že k implementaci požadavků vyplývajících z unijní legislativy do národní právní úpravy dochází až na samém konci transpoziční lhůty nebo opožděně. To podnikům komplikuje zejména strategické plánování. Musí přitom balancovat mezi přípravou na očekávané změny a rizikem, že konečné znění právních předpisů bude odlišné oproti jejich původnímu návrhu.

Zmíněné prodlení představuje zásadní problém zejména tehdy, je-li třeba vydat navazující prováděcí předpisy. Ty totiž stanovují konkrétní závazné limity mající přímý dopad na činnost adresátů právní úpravy (například v oblasti nakládání s odpady či při stanovení emisních limitů). Prováděcí předpisy však často přicházejí pozdě nebo jsou nejasné. Dotčené podniky navíc mnohdy nemají dostatečné finanční rezervy na pokrytí těchto nákladů a jsou odkázány na získání dotačního financování. Zejména pro malé a střední podniky může být ale získání dotace poměrně komplikované; některé z nich nemusí být k jejímu získání ani způsobilé.

Největší právní výzvy, kterým v současné době podniky čelí, tak podle mého názoru spočívají v komplexnosti a rychlých změnách legislativy, vysokých nákladech nezbytných pro přizpůsobení se novým legislativním požadavkům a v neposlední řadě s tím související administrativní zátěží.

Více na článku Česká justice.